V sezóně ve které podobně jako vloni dokázali už dva hráči (Brendan Steele v Kalifornském Napa a Brooks Koepka v Southamptonu státu New York) obhájit svá cenná prvenství. V sezóně kdy se na obou stranách Atlantiku nejlepší golfisté urputně snaží dostat se do týmu reprezentujícího své barvy v Ryder Cupu. Kdy oba kapitáni, Thomas Bjørn na straně Evropy a Jim Furyk za obhájce cenné trofeje na straně Američanů, mají z čeho vybírat. Při téhle zavazující odpovědnosti ještě sami obdivuhodně předvádějí konkurence schopný golf mezi nejlepšími.

Minulý týden se jim do boje o místo v týmu razantně připomněli dva další adepti. Russell Knox a Kevin Na. Ani jeden ze skvělých hráčů ještě nikdy nezažil neopakovatelnou atmosféru při nejprestižnější týmové soutěži světa.

V případě naturalizovaného Američana, který se narodil před čtyřiatřiceti lety v Soulu v Jižní Koreji, je ale možná mnohem důležitější fakt, že dokázal konečně po dlouhých sedmi letech ukončit v jeho případě snad nekonečné čekání na druhý titul z PGA TOUR.

Příjemný společník mimo hřiště, který naplno žije v Las Vegas svůj americký sen, dokáže při svém zaujetí pro hru nasadit tvář nefalšovaného psychopata. Jeho důkladná příprava před každým úderem, hlavně na greenech, provázená názorovou výměnou s Kenny Harmem, svým mužem na bagu, je už také koloritem. Bez toho by se asi mnozí jeho spoluhráči na okruhu obešli, ale o to víc by PGA TOUR byla chudší.

Na turnaji v Greenbrier Kevin Na suverénním výkonem dokázal, že je skvělý hráč patřící mezi nejlepší. Při dlouhodobě vyrovnaných výkonech není zcela bez šance splnit si svůj sen dostat se do týmu USA pro letošní Ryder Cup. A jak víme, naděje umírá až jako poslední!