Mám golf rád, ale golfové boty pro mě byly dlouho předstupněm pekla. Čirým utrpením. Devítka ještě ušla, ale pak to všechno začalo. Posledních pár jamek libovolné osmnáctky v tuzemsku i zahraničí si jednoduše nepamatuji.

Štítky:

Od čtrnácté jamky jsem zpravidla řešil už jen to, kdy konečně uvidím klubovnu a budu se moci vyzout. Není divu, že jsem zejména vinou golfové obuvi velmi přilnul k devítkám. A čím kratším, tím lepším.

Paradoxně se můj vztah k osmnáctkám (těm golfovým) změnil ve chvíli, kdy jsem začal víc běhat, než hrát golf. V rámci pilování běžeckého stylu jsem totiž objevil značku Vivobarefoot, která vznikla před jedenácti lety a patřila mezi průkopníky v tzv. barefoot obuvi, tedy bosých botách. Zní to jako protimluv, ale takové boty opravdu existují.

Golfové Vivobarefoot.

Protože chodit naboso nemůžete za každých okolností, zrodily se boty, v nichž se bosé chůzi co nejvíce přiblížíte. Princip je jednoduchý – nebránit chodidlu správně fungovat, nijak ho neomezovat, ale zároveň mu poskytnout co největší ochranu před případným zraněním.

V uplynulých letech zažívaly bosé boty velký boom, zejména v běžeckém světě. Ale kromě běžeckých vznikly i outdoorové boty do přírody či na výšlapy do hor nebo klasicky vyhlížející botky na běžné městské pochůzky. A stranou nezůstal ani golf.

Hybrid v bagu i na nohách

Když jsem tedy objevil "bosoboty" nejdřív pro běhání, a pak v nich začal chodit i po městě, zajímal jsem se přirozeně rovněž o jejich golfovou variantu. Ta se jmenuje příhodně – Hybrid.

Právě nový hybrid v bagu mi pomohl vylízat se ze spousty nepříjemných situací na hřišti a považuji ho za jednu ze svých nejlepších golfových investic. A nové Hybridy na nohou jsou ze stejného ranku. Znovu jsem si díky nim začal golf užívat.

Golfové Vivobarefoot.

Zatímco dříve byste mě našli po jakémkoli golfovém turnaji či rundě delší než devět jamek vyřízeného na terase nebo kulhajícího na parkovišti, teď je to jiné kafe. Nyní boty nemusím vůbec sundávat. Nemám potřebu. Jednoduše o nich nevím. Ráno je obuji, večer zuji a někde mezitím je fajn golf.

Vyzkoušel jsem je přitom opravdu důkladně a v různých podmínkách. Zvládl jsem v nich deštivou rundu i kolo zpražené sluncem a vyschlé jako Martini. Hrál jsem v nich s ponožkami i bez nich.

Vždy fungovaly na jedničku, možná jediným minusem byla menší stabilita na promoklém hřišti. Ale při mé švihové rychlosti a vůbec kvalitě mého golfu to nebyl problém. A klíčové bylo pohodlí pro nohy.

Bolavé a časté téma

Boty, a ty golfové obzvlášť, jsou častým a často i bolavým tématem mezi golfisty. Ne všichni to přiznají, ale mám za to, že většina golfistů v běžných golfových botách trpí. Jen zkrátka ty jejich elegantní křusky patří k bontonu, a tak se jich nechtějí vzdát.

Nedávno mi jeden golfový parťák na hřišti povídá: "Ještě jsem nenašel golfové boty, ve kterých bych se cítil příjemně." A tak začal vyrážet na hřiště raději v pohodlnější outdoorové obuvi. Jiný zase raději hraje naboso. Další kvůli botám zanevřel na golf úplně...

Hybridy poutaly pozornost spoluhráčů, takže debat o botách jsem za posledních pár měsíců vedl opravdu spoustu. Některé jsem nakazil, jiné ne. Možná jsem působil trochu jako reklamní poutač, koneckonců jsem začal Hybridy nosit i v "civilu" a prochodil jsem v nich po městě velkou část zimy. Nebyl to žádný problém.

VÍCE FOTEK BOT ZDE

Dokonce jsem v nich absolvoval i jeden běžecký trénink a zamýšlel je vyzkoušet také na pražském půlmaratonu. Sice mi to na poslední chvíli vymluvili, ale dokážete si představit, že byste v jakýchkoli "normálních" golfových botách měli chuť běžet dál než pro zapomenutou čepici do auta na parkoviště?

Zjistil jsem přitom, že v Česku mají "bosé" boty už poměrně velkou základnu a spoustu příznivců. Tím asi nejznámějším je anglický profesionál a kouč z Albatrossu David Carter, který trénuje i na hradecké devítce, kde mají "vivobarefootky" vůbec celé hnízdo oddaných příznivců. Především díky prezidentovi tamního klubu Pavlu Hlouškovi, s nímž (a stejně tak i s Davidem) si můžete o kvalitách těchto bot povídat doslova do aleluja.

Na velikosti záleží

Jestliže nemáte s bosými botami a zvláště těmi od Vivobarefoot zkušenosti, argumenty pro ně jsou zhruba následující. Mým nejoblíbenějším je, že boty jsou příjemně široké po celé délce chodidla a zvláště v oblasti prstů – nikde nic netlačí, nebolí, nevadí.

Výhodou je také to, že nemají žádný sklon od paty ke špičce a umožňují tak přirozené našlapování, stejně tak nemají žádnou podporu klenby.

Podrážka je tenká, boty jsou lehké a velmi flexibilní – můžete je třeba stočit do ruličky. Vážně, zkuste to! Moje zkušenost je taková, že díky tomu v podstatě nepotřebují rozchodit. Jen je obujete a jdete. Důležité je ale dbát na správnou velikost. Nechte si poradit.

Golfové Vivobarefoot.

Právě díky prodejci, který se nenechal odbýt mými udivenými pohledy, nyní obouvám o dvě čísla větší bosé boty, než jsem byl zvyklý u běžných bot. Není to problém, chodidlo si na velkorysý okolní prostor rychle zvykne a noha bude jako v bavlnce.

Možná někomu nemusí sedět design Hybridů, který není úplně golfový. Dobrou zprávou ale je, že značka nehodlá pustit golfové boty k vodě a v budoucích kolekcích s nimi počítá.

Už nyní přitom ve Vivobarefoot vyrukovali s povedenou novinkou jménem Linx v dámské i pánské verzi. Ta už má o poznání "golfovější" charakter a více se blíží klasickému vzhledu. Trumfy Hybridů jí přitom zůstaly.