Hlavní komentátor

Bylo léto roku 1977, odpolední slunce pálilo a uprostřed louky vedle mariánsko-lázeňského hřiště seděl na rybářské stoličce starý muž, vedle něj pár holí a kbelík s otlučenými míčky. Vidím to, jako by to bylo včera. Jmenoval se pan Vokoun a dal jsem mu za první lekci dvacet korun, tehdy ještě papírovou bankovku.

Ukázal mi držení a postoj, vysvětlil švih a především mne upozornil, že nesmím ztratit žádný míček, i kdybych ho měl hledat až do rána. A tak jsem těch pár míčků odpálil a posbíral, znovu odpálil a znovu posbíral, a tak několikrát dokola. Odcházel jsem přes hřiště, koukal jsem, jestli někde nějaký zapomenutý neuvidím, a říkal si, že to bylo docela fajn. Ani v nejmenším mne nenapadlo, že jsem těch předchozích pár desítek minut stál na rozcestí svého života.

Od té doby jsem se už golfu nezbavil, přestože jsem se o to já i osud několikrát pokoušeli. Vydával jsem golfový časopis, psal a překládal knihy, natáčel televizní pořady o golfu, zakládal golfové hřiště na Konopišti a samozřejmě golf také hrál. Od roku 2006 komentuji golfové přenosy. Když se ohlédnu, někdy si říkám, jestli jsem to kvantum času nemohl věnovat něčemu jinému. Ale nic lepšího mě zatím nenapadá.